Kolínská kapela KLAXON rock byla aktivní v letech 1985 až 2020. Zformovala se na konci roku 1984, když vlivem zákazů učinkování na několika okresech ze strany kontrolních orgánů, přerušila na konci léta 1984 svoji činnost kolínská kapela TLUSTÁ BERTA, (díky svému původnímu zřizovateli ZO SSM Týnec nad Labem, označovaná také jako týnecká ) , vystupující v druhém roce svojí existence pod názvem KYSLÍK Rock. Ještě na konci roku 1984 se pak na jejím základě dala dohromady a začala zkoušet obměněná sestava, která při přehrávkách v Kolíně na jaře roku 1985 zvolila název KLAXON rock. Obsazení tvořili Stanislav Kyselák (kytara), Jaroslav Uxa (baskytara), Roman Černý (zpěv), Richard Ulrych (bicí). Zřizovatele našla pod TJ SOKOL Pašinka, oddíl kopané, díky Milanu Pařezovi, který s kapelou jezdil v předchozích letech jako dopravce a na Pašince bydlel.
Vystoupení kapely v následujících letech se odehrávaly jak na tancovačkách, tak na koncertech nebo přehlídkách rockových kapel, hrálo se všude, kde byl zájem o vystoupení kapely. Záhy se však ukazovala čím dál větší potřeba doplnit sound kapely o další melodický nástroj, buď druhou kytaru nebo klávesy. V roce 1985 se rozhodl přijmout nabídku k návratu do kapely hráč na klávesové nástroje, skladatel a zpěvák Jiří Mrázek, někdejší člen TLUSTÉ BERTY i KYSLÍKU a sestava tak byla kompletní. Nastalo úspěšné období KLAXONU, které vydrželo tři roky.
Během jednoho roku odehrála skupina osmdesát , ale i přes stodvacet vystoupení po celých Čechách i na Moravě, vystupovala např. v Praze v KD Barikádníků , (legendární "Barča"), v Lidovém domě ve Vysočanech i ve vysokoškolských klubech na Strahově. Nahrávala rovněž ve studiu československého rozhlasu v Praze, (proslulé karlínské "Áčko") a vydává si vlastní dema ve formě audiokazet. Hrála už v té době hraje do značné míry vlastní skladby. Původního zřizovatele , fotbalový oddíl TJ Sokol Pašinka, později nahrazuje sedmá místní organizace svazu mládeže Kolín - Zálabí. Stalo se tak z toho důvodu, že v té době vstoupilo v platnost jedno z dalších restriktivních nařízení vrchnosti té doby, totiž že sportovní organizace nesmí být zároveň činné i v kultuře, tedy nesmí být zřizovateli hudebních souborů. O svého zřizovatele tak v té době přišla celá řada rockových skupin. Základních organizací Svazu mládeže se to zatím nedotklo a tak pod novým zřizovatelem skupina hrála až do listopadu 1989, kdy podobně nesmyslná nařízení přestala platit.
K nahrávání v Československém rozhlasu v Praze - Karlíně se dostal KLAXON tak, že se účastnil v roce 1987 krajského kola soutěže rockových kapel "Rockfest", které probíhalo shodou okolností v Kolínském kulturním domě. Do celostátního kola sice těsně nepostoupil, obdržel však čestné uznání za vlastní píseň "Honza" a všiml si jich Petr Hanig, který byl členem poroty , jinak dramaturg tehdejší redakce hudby a zábavy Československého rozhlasu v Praze. Jejich muzika se mu líbila natolik, že jim nabídl spolupráci, která pak trvala dva roky a pokračovala nahráváním čtyř vlastních písniček pro Československý rozhlas v jeho nahrávacích studiích v Praze Karlíně.
Ještě v roce 1988 ze skupiny však odchází Jirka Mrázek a krátce na to i Roman Černý. Jirku Mrázka na klávesy nahradil Pepa Beneš, na místě zpěváka alternovali Luboš Ašenbrener, Luboš Patras, občas i Milan Lukavský. Toto přechodné období hledání definitivního zpěváka trvalo asi rok, přičemž skupina stále plynule vystupovala zhruba osmkrát za měsíc. Nakonec se sestava stabilizovala a nastalo období se dvěma zpěváky, Jirkou Bendlem a Jirkou Emanovským.
Revoluční rok 1989 skupinu absolvuje při pravidelném vystupování po vlastech českých i moravských v obsazení Jirka Emanovský - zpěv, Pepa Beneš - klávesy, Richard Ulrych - bicí /později Aleš Stříbrský/, Jarda Uxa - baskytara, Stanislav Kyselák - kytara. V roce 1990 pak odešli za svým hudebním projektem Jirka Emanovský a Pepa Beneš, ale kapelu za chodu doplnili zpěvák Stanislav Paštika, Pavel Bošina na druhou kytaru a za bicí usednul Pavel Lupták, kapela v tomto obsazení pro odlišení užívala nějaký čas název "New Klaxon".
Ještě v roce 1990 se po odchodu Pavla Luptáka vrátil za bicí opět Aleš Stříbrský a kapela pak vydržela hrát beze změny obsazení takřka tři roky. V roce 1993 nastaly opět změny. Na bicí hraje Martin Vajgl a na baskytaru se vrací původní zpěvák skupiny Roman Černý. V roce 1994 však další nekončící personální obměny vedou k postupnému omezení učinkování kapely, skupina odehraje jen první půlrok, na místě baskytaristy alternuje Roman Černý s Jardou Uxou , druhou kytaru hraje Jiří Moravec, zpívá Honza Šimek. Na konci srpna 1994 kapela přerušuje veřejné učinkování.
Příznivci kapely i pořadatelé však projevovali nadále zájem o vystoupení KLAXONu v původní sestavě, blízké Tlusté Bertě a Kyslíku. A tak se dali dohromady v roce 1996 opět Roman Černý, Richard Ulrych, Standa Kyselák a Jirka Mrázek, doplnění Petrem Ježkem na baskytaru a tak obnovili takřka původní KLAXON. Oprášili zčásti i původní repertoár, ke kterému přidali několik novinek a vlastních věcí a ohlasy na vystoupení kapely byly opět velmi dobré.
První vystoupení bylo 6. července 1996 v Horce n/Sáz. na přehlídce několika rockových kapel. Kapela pak odehrála desítky vystoupení s dobrým ohlasem u příznivců kapely i u pořadatelů , nahrála dvou CD v nahrávacím studiu MAC bratří Adamcových ve Vinařicích. Vše vydrželo fungovat jen dva roky, když na začátku září 1998 odstředivé ambice některých členů kapely vedly opět k dalšímu přeskupení sestavy.
Už v lednu 1999 začala tedy zkoušet další variace sestavy KLAXONu: Standa Kyselák - kytara, Pavel Bošina - druhá kytara, Petr Ježek - baskytara, Jirka Šturma - bicí a nově příchozí zpěvák Milan Čapek.
V lednu roku 2000 se pak vrátil na post zpěváka staronový Stanislav Paštika a střídá tak u mikrofonu Milana Čapka. V této sestavě skupina odehrála pěknou řádku vystoupení , nahrála další CD opět ve studiu MAC bratří Adamcových ve Vinařicích a také oslavila výročí 15 let svojí existence na několika výročních koncertech za účasti někerých bývalých členů skupiny a spřátelených kapel. V roce 2004 vystřídal za baskytarou Petra Ježka Jaroslav Peroutka, někdejší baskytarista T. Berty a Kyslíku. Následující rok však jeho odstředivé ambice a působení v sestavě kapely způsobilo další personální otřesy a rozchod této sestavy.
A tak v roce 2006 se sestava skupiny vrátila v čase někam ke svým počátkům. Po odchodu několika členů kapely se vrátil k mikrofonu zakládající člen Roman Černý, který se zároveň chopil i basové kytary, na kytaru hraje Standa Kyselák, klávesové nástroje vrátil do soundu kapely další její zakladatel, Jirka Mrázek, zároveň také druhý solový zpěvák skupiny, za bicí soupravu usedl Marcel Melša, se kterým od roku 2015 alternoval za bicími původní bubeník kapely, Richard Ulrych. V této sestavě skupina uskutečnila řadu úspěšných vystoupení na koncertech i přehlídkách rockových skupin, poslední v létě roku 2020.
